2. Srdeční selhání

Akutní srdeční selhání

Pokud porucha čerpací funkce srdce vznikne náhle, jedná se o akutní srdeční selhání. Je-li akutně postižena levá komora, bude hlavní potíží pacienta náhle vzniklá nebo výrazně zhoršená dušnost. Akutní srdeční selhání postihující pravou komoru se vyskytuje méně často (například u infarktu myokardu, který kromě levé komory postihne i komoru pravou).

Jaké příčiny vedou k akutnímu srdečnímu selhání?

Akutní srdeční selhání je většinou důsledkem nějakého rychle vzniklého onemocnění. To pak způsobí náhlý pokles stažlivosti jedné či obou srdečních komor, nebo zvýší nárok na srdeční práci.

K tomu může dojít zejména v případě:

Akutního infarktu myokardu – uzávěr věnčité tepny vede k nedokrvení části srdce, kterou tato tepna vyživuje. Špatně prokrvená část srdce se tak není schopna správně stahovat. V závislosti na velikosti nedokrvené části dojde náhle k významnému poklesu srdeční stažlivosti a k srdečnímu selhání. K akutnímu srdečnímu selhání však vede jen malá část infarktů. Pokud je infarkt menší, stačí k udržení dostatečné srdeční činnosti nepostižená část srdce. Nemocný je tak sice postižen infarktem, ale ne akutním srdečním selháním. Těchto pacientů je naštěstí většina.

Pokud však při infarktu nastane i akutní srdeční selhání, je to známka vážnějšího poškození srdce a prognóza těchto pacientů je horší.

Hypertenzní krize (náhlé výrazné zvýšení krevního tlaku) - čím větší je v tepnách tlak krve, tím větší je odpor, proti němuž srdce krev čerpá. Pokud se náhle zvýší krevní tlak, nemusí být srdce schopné tento odpor překonat a dojde k srdečnímu selhání. Situace je podobná, jako by se správně fungujícímu čerpadlu částečně ucpala hadice.

Náhlá porucha srdečního rytmu (arytmie)- k srdečnímu selhání mohou vést jednak poruchy způsobující buď významně pomalejší srdeční činnost (brady arytmie), nebo naopak významně rychlejší srdeční činnost (tachyarytmie, třeba při fibrilaci síní). Poruchy srdečního rytmu mohou komplikovat kterýkoliv z předcházejících stavů.

Akutní postižení srdečního svalu jako takového- může k němu dojít například při zánětu srdečního svalu (myokarditidě). Probíhající zánět vede k omezení stažlivé schopnosti srdce.

O akutním srdečním selhání mluvíme i tehdy, dojde-li k náhlému zhoršení srdečního selhání u člověka, který se s ním již léčí; pro tuto situaci se používá pojem dekompenzace srdečního selhání.

Jak se léčí akutní srdeční selhání?

Příčin srdečního selhání je celá řada a rovněž stav pacientů se může při akutním srdečním selhání dost podstatně lišit. Léčba závisí jak na příčině srdečního selhání, tak na celkovém stavu pacienta.

Pokud je akutní srdeční selhání způsobeno infarktem myokardu, je cílem léčby co nejrychlejší zprůchodnění uzavřené tepny. Další relativně častou příčinou akutního srdečního selhání je porucha srdečního rytmu (arytmie). Léčba srdečního selhání je v takovém případě těsně svázána s léčbou arytmie. Účinné mohou být léky, v krajním případě je nutné arytmii ukončit provedením elektrické kardioverze. Při příliš pomalé srdeční frekvenci je nutné srdce elektricky stimulovat, a to buď zavedením dočasné stimulace, nebo implantací trvalého kardiostimulátoru.

Akutní srdeční selhání je často spojeno se zavodněním (zadržováním tekutiny). U levostranného srdečního selhání se tekutina hromadí v plicním řečišti, při pravostranném srdečním selhání dochází k otokům dolních končetin a k hromadění tekutiny v játrech a břiše. Tento stav se koriguje podáním diuretik – léků, které zvyšují tvorbu moči.

Městnání krve v plicích vede ke zhoršení výměny plynů v plicích a kyslík hůře prostupuje z dýchacích cest do krve. Klesá tak nasycení krve kyslíkem (krevní saturace). V léčbě se používá podání čistého kyslíku (ve vzduchu je kyslíku pouze 20 %). V závislosti na stavu pacienta se kyslík podává buď nosními brýlemi, nebo maskou. V těžších případech je nutné použít neinvazivní nebo rovnou umělou plicní ventilaci. Při umělé plicní ventilaci je pacient uveden do umělého spánku, má zavedenou kanylu do dýchacích cest a dýchání obstarává přístroj (ventilátor).

Akutní srdeční selhání je někdy (ne vždy) spojeno s neschopností srdce přečerpat dostatečné množství krve potřebné k prokrvení tkání v těle. V tomto případě je nutné podat léky, které srdce stimulují k vyššímu pracovnímu výkonu (Ino tropika). U velmi vážných stavů je nutné řešit také selhávání dalších orgánů – nejčastěji u ledvin zavedením dialýzy. Poslední možností léčby akutního srdečního selhání je implantace mechanické srdeční podpory - selhávající čerpací funkce srdce je podpořena či zcela nahrazena zapojením pumpy nebo čerpadla. Mechanické podpory oběhu se používají jen u zlomku pacientů s akutním srdečním selháním a jejich použití je omezeno na velká kardiocentra.

V každém případě platí, že akutní srdeční selhání je vždy potenciálně život ohrožující situace a pacient s akutním srdečním selháním by měl být neprodleně přijat do nemocnice, aby se mu dostalo adekvátní léčby.